Velikonoce jsou typickým křesťanským svátkem, který oslavuje vstání z mrtvých Ježíše Krista. Mezi tradiční znaky českých Velikonoc patří beze sporu pečení jidášů, pletení pomlázek, barvení vajec a chození chlapců po děvčatech, aby si zmíněná vajíčka vykoledovali. To ovšem není všechno. Tradic a svátků je velké množství. Na velkou spoustu z nich se už ale možná zapomnělo.

Základem Velikonočního období je svatý týden, jehož finále představuje Velikonoční neděle, jež každým rokem vychází na jiné datum, protože se slaví vždy první neděli po prvním jarním úplňku. Ovšem nepředbíhejme. Vše tedy začíná květnou nedělí, která bývá nazývána také Květnice nebo Palmová neděle na počest Ježíše, který byl právě palmovými ratolestmi uvítán při vstupu do Jeruzaléma. V tento den je dle pověr zakázáno pečení a to z důvodu, že by se údajně zapekly spolu s pečením také květy, jež se nachází na stromech, což by znamenalo, že v tomto roce nebude žádná nebo špatná úroda. Nosit by se mělo nové, čisté a slušné oblečení. Následujícím dnem je Modré pondělí. Dnes se tento den nepovažuje za nijak významný. Kdysi ovšem dětem začínaly prázdniny a dospělí měli zase zákaz chození do práce. Jelikož tak měly ženy volný den, mohly se v klidu pustit do tradičního velikonočního úklidu, který se přehoupl i do šedivého úterý, které svůj název dostalo pravděpodobně proto, že měly ženy vzít do ruky smeták s hadrem a utřít prach a spolu s ním vymést ze všech rohů pavučiny.

Středa se pyšní také spoustou názvů. Prvním je škaredá středa, což má odkazovat na zradu Jidáše, která se právě v tento den odehrála, a proto je také zvykem pečení stejnojmenného sladkého pečiva. Druhým a zároveň třetím názvem je popelečná neboli sazometná středa, což nám má připomínat, že je na čase vymést saze z komína.

Zelený čtverek byl v minulosti opravdu dnem opředeným rituály a pověrami. Říkalo se například, že když stihnete sníst pečivo namazané medem ještě dřív, než vysvitne slunce, nedovolí si na vás v průběhu roku ani jeden had nebo včela. Další pověrou točící se kolem medu bylo, že si lidé žijící v Orlických horách mysleli, že když toto namazané pečivo nehodí do studny dojde v ní voda. Hospodyně se také věnovaly zametání. S nameteným smetím si to pak namířily tam, kde se křížily cesty. Tato tradice měla zajistit, aby se v domě neobjevovaly blechy.

Velký pátek je pro věřící smutným dnem, protože došlo k ukřižování Ježíše Krista. Na tento den se proto nemá prát prádlo, protože se má za to, že by se nepralo ve vodě, ale v krvi Ježíše. Další zákaz je práce se zemí a půjčování věcí, které by mohly být údajně očarovány. Pátek také představuje den půstu, takže bychom se neměli přejídat a konzumovat maso. Bílá sobota nese své pojmenování díky bílení, jež se v tento den konalo. Představuje také konec dlouhotrvajícího půstu. Velikonoční neděle představuje zmrtvýchvstání Ježíše. Vše ovšem vrcholí na Velikonoční pondělí, kdy chodí chlapci za děvčaty s pomlázkami.